DUKLA VOZOVNA

- punk-rock / Pardubice, www.duklavozovna.com

XINDL-X

- hip hop-folk / Praha, bandzone.cz/xindlx
 

ČERNÁ KOČKA

- punk-jazz / Ostrava, bandzone.cz/cernakocka

VODOPÁD

– veselá country družina ze slovenského Brezna oceněná mnoha cenami.Hrála v živých vysíláních anglického rádia BBC, polské, francouzské i slovenské TV www.vodopad.sk

QJETEN

– akustická hudba s prvky folku, latiny, jazzu a všeho co šlo kolem www.qjeten.cz

KAREL ZICH revival band

– písně Karla zicha v Poličce www.zichrevival.cz

DOSTAVNÍK

-country-bluegrass acoustic music www.dostavnik.euweb.cz

BÍNA vs. URBANEC
 

Po rozpadu -123min. se Zdeněk Bína představí ve svém akustickém worldgroovovém projektu spolu s výjimečným basistou Honzou Urbancem

Zajíčkova dobrodružství – tentokrát z Bornea

Příchozí čeká poutavé vyprávění zoologa, cestovatele a výborného vypravěče Romana Zajíčka. Ten posluchače seznámí například s tím, jak na ostrově Borneo katastrofálně ubývají tropické deštné pralesy a obrovskou rychlostí mizí poslední biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin a zvířat. Roman Zajíček nám ukáže cestu za plazy, deštnými pralesy i podmořským rájem, prokládanou veselými i vážnými příhodami. Kdo byl minulý rok na jeho přednášce o odchytu zvěře v Brně a okolí, určitě si vzpomene na jeho příběhy a začne se usmívat, ne-li smát, protože Zajíček je vynikající vypravěč. Jeho vystoupení bude doplněno ilustrujícími fotografiemi. Kdo ví, jestli zas nepřiveze nějaký živý exemplář?

PEPA NOS

Pepa Nos, vlastním jménem Josef Nos, (* 16. května 1949, Šumperk, Československo) je český písničkář, učitel jógy a jazyků, příležitostný herec vedlejších rolí. Jako písničkář vystupuje především v malých klubech a ve školách, příležitostně i na festivalech. Přestože mezi znalci folku je velmi známý, jeho písničky se jen zřídka objevují v rozhlase nebo v televizi.

Pepa Nos zpívá převážně vlastní písničky. Do jeho repertoáru patří i přeložené písničky jiných autorů (Časy se mění, The times they are changing od Boba Dylana) nebo zhudebněné básně (Když… Rudyarda Kiplinga v přebásnění Otokara Fischera, od Františka Gellnera Babička Málková, To je teď celá moudrost moje, Noc byla. Usnout nemoh‘ jsem…, od Jaroslava Durycha Básníku, básniku). Písničku Můj zpěv složil pro svoji dceru Lucii. Mezi nejznámější Nosovy písničky patří Agent sí aj ej a Země je kulatá. Písnička Nedej se! dala název a příležitostnou část znělky ekologistickému pořadu České televize, vysílanému od počátku roku 2000.

Skládá a hraje od svých 16 let, jeho první písničkou, jakmile se naučil první tři akordy, byla Proč Amor do mě vstřelil šíp ?. Hraje na kytaru, foukací harmoniku, občas i na klavír. Texty zasahují od filosofických, duchovních a společensko-kritických témat až k pohrávání si s jazykem a situacemi. Často improvizuje, texty i provedení jednotlivých písniček se postupně vyvíjejí a sotvakdy jsou na dvou různých koncertech stejné.V osmdesátých letech byl spjat s písničkářským sdružením Šafrán.

Pitch Bender

Sisa Fehérová (SK) - zpěv, Iva Korgerová - piano, Václav Kocián - tenor saxofon, Václav Šebek - baskytara, Petr Nohavica - bicí

Kapela hraje jazzové a funkové standardy ve vlastní úpravě a také původní skladby. Výraznou osobností je zpěvačka Sisa Fehérová s velmi specifickým hlasem plným groovu a feelingu. Pianistka Iva Korgerová má zkušenosti s kapelami Café la Maňana, In-depth’n’dense a s bigbandovým hraním. Saxofonista Václav Kocián si také prošel školou „velké kapely“. Jeho improvizační projev v Pitch Benderu pochází z dlouholeté zkušenosti prvního tenoru kopřivnického bigbandu.  Basista Václav Šebek prošel dvěma většími orchestry, odkud čerpá inspiraci a praxi, a bubeník Petr Nohavica se přes různé žánry konečně dostal ke své srdeční záležitosti, jazzu. V letošním roce byli Pitch Bender finalisty celostátní soutěže Junior Jazz 2009 a zpěvačka Sisa Fehérová získala tamtéž Cenu za nejlepší sólový výkon.

http://www.myspace.com/pitchbenderbrno

djs: REVERB (2:3), JD BASS (jungleradical crew), BOMB DA BASE (jungleradical crew), HVL (jungleradical crew)

největší lidskoprávní filmový festival v Evropě

Nevítaní, 2009, 95 min. Tomáš Škrdlant, Česká republika

„Ten film je o dobrém životě i se špatnou sudbou. O návratu zpět mezi lidi, do lidského života se všemi jeho nedokonalostmi,“ říká o svém snímku režisér Tomáš Škrdlant. Pětici hlavních postav, které se narodily s vážným postižením a byly rodiči odmítnuty, sledoval neuvěřitelných dvacet let. V záměrně volně propletených portrétech sledujeme jejich cestu od dětství v Jedličkově ústavu až po snahu plnohodnotně se začlenit do života dospělých. Od doby, kdy byly v duchu komunistické doktríny zavřeny v ústavech s přísným zákazem kontaktu s „normální“ společností až do současnosti, kdy většina z nich založila své vlastní rodiny. Od prvních bolestných pokusů pochopit, proč se k nim rodiče nehlásí a společnost je izoluje, až po zjištění, že žít se dá i bez rodiny a i s postižením. Intimní a nesmírně citlivě natočený Škrdlantův dokument rozhodně není smutnou ukázkou několika nešťastných osudů, ale naopak povzbudivým svědectvím o tom, co všechno dokáže handikepovaný člověk se silnou vůlí zvládnout.

Po filmu následuje debata s jedním z aktérů filmu Janem Halaburtem a Jaroslavem Trávníčkem, který několik let pracoval s tělesně a mentálně postiženými.

21:00 :

Chemo, 2009, 58 min, Polsko, Pawel Łoziński

„Někdo má obyčejnou chřipku a ta naše je prostě jen opravdu vážná." I tak přemýšlejí o své chorobě pacienti varšavské onkologické kliniky. Než jejich žíly pojmou další dávku chemoterapie, trvá to několik hodin. Nemocní si čas krátí rozhovory o oblíbených jídlech, svatebních šatech i vtíravých myšlenkách na sebevraždu. V detailních záběrech hledíme do tváře optimistické matky pětiměsíčního chlapečka, sympatické zelinářky, středoškoláka i těhotné ženy, kterou čeká amputace prsu. Fascinujícím dialogům, jejichž nenápadným svědkem se kamera stává, nechybí humor ani ironie. Stejně otevřeně ale všichni uvažují o délce života, o strachu či víře. Čas v nemocnici běží pomalu, jeho plynutí odměřuje mizející tekutina v kapačce a listí snášející se ze stromů za okny pokoje. Intimní snímek zkušeného polského režiséra Pawla Lozinského posbíral několik ocenění. Trofej si odvezl z krakovského filmového festivalu a německého DOK Leipzig.

největší lidskoprávní filmový festival v Evropě

Zaostřeno na Írán

SVOBODA PROJEVU – ŽENSKÁ PRÁVA – NÁBOŽENSKÁ DOGMATA –ÍRÁN, AFGHÁNISTÁN

18:00:

Zemřít ukamenováním, 73 min., Írán, Nizozemí, Farid Haerinejad; Mohammad Reza Kazemi

Trest smrti ukamenováním mohou v Íránu dostat ženy a někdy i muži, kteří se provinili cizoložstvím, prostitucí či zabitím v sebeobraně. Advokátka Šadi Sadrová, novinářka Asijeh Aminiová a další aktivistky za práva žen se snaží pomáhat těm, které byly odsouzeny k tomuto nehumánnímu, ponižujícímu a velmi bolestivému způsobu popravy. Jejich práce je však obtížná - sesbírat důkazy je téměř nemožné, neboť íránská vláda se snaží vše ututlat vzhledem ke kritice, kterou ji zahrnují mezinárodní organizace zabývající se lidskými právy. Dokument režisérů Farida Haerinejada a Mohammada Rezy Kazemiho vypráví příběh několika žen, které díky pomoci Šadi a její neziskové organizace unikly trestu smrti ukamenováním. Lejla Mafi, Parissa a Nazanin se v očích íránského trestního zákoníku „provinily" sexuálním stykem s příbuzným, cizoložstvím a zabitím. Lejlu znásilnil její bratr, Parissu prodával manžel a Nazanin bránila sebe a svou neteř při pokusu o znásilnění. Změnit zavedenou praxi není snadné, ale íránské ženy se nevzdávají, byť pro ně samé znamená veřejná obhajoba ženských práv obrovské riziko.

Po filmu následuje debata s Markétou Kutilovou a jejími hosty.
Zbyněk Noha - "člověk, který žil 3 roky v Íránu a nedávno se vrátil"
Veronika Dvořáčková - strávila 1 rok s vládním rekonstrukčním týmem v Afgánistánu
 

21:00:

Afghánská superstar, 2008, 88 min, Velká Británie, Havana Marking

Po třiceti letech válek a vlády Tálibánu se do Afghánistánu vrátila popkultura. Místní televizní stanice Tolo TV se rozhodla v Kábulu uspořádat soutěž amatérských pěveckých talentů, u nás známou jako Superstar. Kromě dvou tisíc zpěváků i z těch nejzapadlejších koutů země se do soutěže přihlásily také tři statečné dívky. Zpívat na veřejnosti v zemi, zásadním způsobem ovlivňované kmenovými vůdci, není pro ženu nijak bezpečné. Zvlášť, když v návalu emocí přidá v přímém přenosu k písni i trochu tance, jak se na vlastní kůži přesvědčila jednadvacetiletá Serata. Dynamicky střižený dokumentární debut Havany Markingové, oceněný na festivalu v Sundance, dopodrobna zaznamenává celý průběh tříměsíční soutěže, jejíž finálový večer sledoval každý třetí obyvatel Afghánistánu. Vtipné momenty přibližující celonárodní pěvecké šílenství, adepty „afghánské hvězdné pěchoty" a pětici finalistů střídají mrazivé chvíle, kdy je Seratě, ale i další ženské soutěžící Limě, za jejich vystoupení vyhrožováno smrtí.

Součástí festivalu bude prodej výrobků z Namibie a Fair trade čajovna

INSANIA

- metal-post hardcore / Brno, http://bandzone.cz/insania

PRVNÍ HOŘE

- punk-crossover / Praha, http://bandzone.cz/prvnihore

PROJEKCE FILMU V RÁMCI FESTIVALU JEDEN SVĚT :

TAQWACORE: zrod islámského punku

2009, 87, Kanada, Omar Majeed

Hudba bez ideologie, nabízející autonomii a prostor k vlastnímu vyjádření. Tak vnímá punkrock skupina mladých muslimů a muslimek, tvořících několik různých kapel a dohromady tuto žánrovou hudební scénu. Většinu z nich oslovila kniha Michaela Muhammada Knighta The Taqwacores, punkový manifest. Knight, vychovávaný jako katolík, konvertoval k islámu ve svých sedmnácti letech na výraz protestu proti despotickému otci. Jako „bílý muslim" budí pozornost v západní i muslimské společnosti. Knight a jeho přátelé ze skupiny The Kominas uspořádají turné po amerických velkoměstech a po cestě přibírají do svého vyzdobeného autobusu další interprety. Půl roku po americké „šňůře" koncertují v Pákistánu a snaží se tak punkrock a vlastní interpretaci koránu přiblížit i tamním muslimům. Vystoupení punkrockerů jsou kontroverzní pro americkou i pákistánskou, muslimskou i nemuslimskou komunitu. Režisér Omar Maajed ve svém snímku pracuje s konceptem „minority uvnitř minorit" a přibližuje, jak těžké je dostát tradicím a zároveň bojovat o možnost projevit se nonkonformně.

http://www.taqwacore.com/